Myš domácí 2

Myš domácí (Mus musculus) je nejvýznamnější druh myši z čeledi myšovití.

Je to závažný domácí škůdce a je jedním z významných modelových organismů a laboratorních živočichů.

Poněkud se délkou těla i ocásku liší myši západoevropské od žijících např. na Slovensku. Čím více na východ, tím je ocásek kratší.

Některé charakteristické znaky a odlišnosti

• játra: slabě vyvinutá vazivová tkáň mezi jaterními lalůčky → téměř ode sebe nejsou ohraničeny. Jsou tam také kolem cév lymfoidní buňky.
• Má žlučový měchýř (na rozdíl od potkana)
• Předloketní kosti jsou spojené vazivově → nelze provést supinaci a pronaci.
• Kompakta dlouhých kostí: na příčném průřezu malý počet osteonů.
• Zdvojením poplicnice vzniká pleurální vak pro srdeční lalok plíce.
• V ledvině je jen jedna papila ledvinná. V ledvině je hodně glykogenu – hlavně u mladých zvířat.
• Nadledvina: ostré ohraničení mezi kůrou a dření viditelné pouhým okem.
• Děloha: jednovrstevný cylindrický epitel, spodní úsek krčku: vrstevnatý dlaždicový epitel. Děložní žlázky ojediněle málo rozvětvené. U březí myši rozšíření cév v děloze, okolní tkáň se překrví.
• Odlišnosti (od člověka) také v placentě.
• Příštítná žláza: člověk má dva páry, hlodavci mají jeden pár.
• erytrocyty: průměr 5,7 μm, anizocytóza (kolísá velikost), počet 6-11 miliónů v ml
• aorta: 6-10 elastických blanek u medie, směrem k periférii řídnou
• slezina: bílá dřeň je na příčném řezu viditelná pouhým okem
• kůže: není stratum lucidum, není pigment v epidermis ani ve škáře, potní žlázy jsou zakrnělé a v kůži řídce.
• nášlapové polštářky na prstech a na dlani, drsná kůže, málo svaloviny, málo tuku
• slepé střevo: 3 cm dlouhé (tračník je dlouhý 12 cm)
• plíce: levá plíce lobus sinister má jeden lalok, pravá plíce lobus dexter má čtyři laloky (anglicky: cranial, middle, caudal, accesory lobus). Na rozdíl od plic člověka, který má levá plíce 2 laloky (superior, inferior) a pravá plíce 3 laloky (superior, middle, inferior).
• Vývoj myši

• Od 6 párů somitů: pravidlené kontrakce srdce.
• Obecně je nejdůležitější fáze vývoje od 7,5-8 dne p.c. (objeví se neurální rýha (early headfold stage)) až pod 9,5-10 dne p. c. (objeví se přední končetiny).
• inverze zárodečných vrstev (inversion of the germ layers, „turning“, axial rotation). Je to u myši a všech hlodavců, ale není u dalších savců. V období od 7,5-8 dne (6-8 párů somitů) až 9-9,5 dne (14-16 párů somitů, tzn. Theiler fáze 12-13).
• Ve věku nad 11,5 dne lze určit fázi i jen zvenku morfologicky (i jen podle nenařezaného materiálu.)
• Theiler fáze 19 a výše je lepší nepopisovat fázemi ale přímo věkem myši.
• U myši je přechod embryo → fétus (asi Theiler fáze 23, fétus je včetně TS 23) méně důležitý než u člověka (je velmi krátké období vývoje). Proto je v mnoha publikacích o vývoji myší u všech fází pojem „embryo“.